Jód je prvkem, který v našich končinách a potažmo i v oblasti celostního přístupu ke zdraví zmiňuje málokdo. Možná se sem tam jednou za čas o něm někde špitne, ale jak rychle se vynoří, tak rychle prakticky většinou i mizí. Přitom je pro nás v našem zdraví tolik zásadní. V dnešní době je na čím dál větším nárůstu množství lidí, jenž mají problémy se štítnou žlázou, nejčastěji její hypofunkcí.
Data z roku 2017 dokonce mluví o tom, že problém se štítnou žlázou má u nás kolem 600 tisíc lidí! Kde je problém? Jak zjistíme, že máme jódu nedostatek a jak ho nejlíp doplňovat? Zlom zlozvyk přeskakování článků a věnuj tomuhle opravdu velkou pozornost, možná ti dokáže vyřešit některé zdánlivě “drobné” problémy!
Co je jód a je vždy stejný?
Na začátek je dobré si zmínit, že stejně tak jako většina ví, že neexistuje pouze jedna jediná forma hořčíku, neexistuje ani pouze jedna forma jódu. Pojem jód se totiž vztahuje k molekule I2 , což znamená, že dva atomy jódu jsou spojené a tvoří společně danou molekulu. Existuje však i další forma, jejímž názvem je jodid (I-). Ta je běžně vázaná na sodík, nebo draslík a je formou tzv. “Soli”, kterou nalezneme v přírodě například v mořských řasách, které jsou jedním ze známých zdrojů jódu.
Proč je důležité si jeho formy vysvětlit hned na začátek? Je to především proto, že je zapotřebí, abychom do organismu doplňovali ideálně obě formy. Různé části těla totiž vstřebávají různé formy – například kůže a štítná žláza nejvíce koncentrují jodid, oproti tomu jód je nejvíce koncetrován ženským i mužským pohlavním ústrojím. Pokud bychom užívali doplněk pouze s jednou formou, nebude tak dobře účinný a nebude mít pro nás takový benefit – logicky, stejně jako u dalších mikroživin, se chceme ideálně co nejvíce přiblížit přirozené formě, jak se daný prvek nachází v přírodě.
Jód byl v historii králem léčení
Víte, že jód je pro nás tak moc důležitý, tak zásadní, že se dokonce v historii používal a označoval za “univerzální lék”?
Poprvé byl tento prvek objeven v roce 1811 při výrobě střelného prachu. Na část produkce byly využity mořské řasy a díky tomu, že Bernard Courtois v procesu přidal nadměrné množství kyseliny sírové, celá směs se zbarvila do fialové (díky tomu se objevil jód, i jeho název vychází právě z fialové barvy – iodes znamená řecky fialová).
První využití jódu v medicíně bylo poté spojené s léčbou strumy (která byla poměrně široce rozšířeným onemocněním té doby). Postupně se jím však začal léčit i syfilis, cysty v prsou, bylo zjištěno, že je velmi účinným dezinfekčním a antibakteriálním prostředkem. V 19.století se jód například využíval jako velmi efektivní lék na léčbu malárie. Jód se využíval pro dezinfekce, léčbu nejrůznějších povrchových poranění až do doby vývoje farmaceutického průmyslu.
“Jód využívá každý hormonální receptor v těle. Absence jódu způsobuje hormonální dysfunkci, kterou lze pozorovat prakticky u každého hormonu v těle.“ Mark Sircus
Proč ho je dnes takový nedostatek?
Důvodů proč je jód dnes u mnoha lidí natolik deficitní je několik, stejně jako je tomu i u mnoha dalších nutrientů, které nám dnes mnohdy chybí a přispívají tak k častějším nemocem.
- Prvním důvodem je to, jakým způsobem jsme začali zacházet s našimi půdami v rámci moderního způsobu zemědělství. O přirozenosti se v tomto směru bohužel už dávno mluvit moc nedá. Málokdo ví, že půda a její stav, její mikrobiom a živiny v ní jsou počátečním bodem pro to, jak vyživující ve skutečnosti bude naše potrava. Už tady to vše začíná! Velmi často se využívají pesticidy, které obsahují brom, jenž je halogenem, který v našem těle narušuje působení a využitelnost jódu.
- Půdy v okolí oceánů samozřejmě obsahují o něco větší množství jódu, v naší oblasti jsme však od moří a oceánů již daleko, proto je zde riziko nedostatku také vyšší.
- Způsob dnešního stravování – lidé nekonzumují pravidelně potravinové zdroje bohaté na jód – ryby, mořské plody, mořské řasy
- Častější kontakt s halogeny v prostředí – brom, chlor, fluor – jenž nasedají na receptory pro jód a blokují jeho využitelnost
- Odstranění jódu z dřívějších zdrojů (byl určitou dobu přidáván i do pekařských výrobků)
Co vše jód ovlivňuje? K čemu ho potřebujeme?
Většina z nás zná jód ve spojitosti se zdravím štítné žlázy. Jód ale umí o tolik víc, než jen podpořit ji! Nachází se v každé z jedné z miliard buněk v našem těle. Bez dostatečného příjmu jódu život sám není možný.
Jód je potřebný pro každou buňku, pro všechny naše hormony i pro náš imunitní systém – například díky jódu naše imunitní buňky dokáží vytvořit toxickou látku pro bakterie (jodnan).
- Má antibakteriální, antiparazitické, detoxikační účinky.
- Důležitý pro zdraví kůže, pro prevenci cyst prsou
- Reguluje produkci a funkci estrogenu (balancuje jeho různé formy)
- Ovlivňuje naše IQ
- Zásadní pro zdravý vývoj dítěte
- Ovlivňuje samozřejmě celkově náš metabolismus a tím i naši váhu
- Důležitý pro zdraví štítné žlázy a pohlavních orgánů
- Podporuje zdraví vlasů, nehtů
- Protirakovinový – prevence specielně rakoviny prsu a cyst na vaječnících
Zejména ženy kvůli svým pohlavním orgánům a zvýšeným potřebám při těhotenství a vývoji miminka potřebují jód více.
Jód a štítná žláza
Jak jsem zmínila na začátku, štítná žláza je s jódem poměrně neoddělitelně spojená, o to více alarmující tak je, že můžeme dnes vidět tak obrovský nárůst problémů s její funkcí.
Štítná žláza je endokrinním orgánem, který je hormonálně řízen z hypotalamu a hypofýzy. Z hypofýzy je uvolňován hormon TSH (který je nejčastěji kontrolován v rámci krevních testů), tento hormon stimuluje štítnou žlázu k produkci hormonů T4, jenž se dále přeměňuje na hormon T3, který využívají buňky. Součástí struktury těchto hormonů je právě jód a při jeho nedostatku dochází ke špatné regulaci a velmi často k rozvoji hypofunkce štítné žlázy. Při hypofunkci štítné žlázy (snížené funkci) není produkován dostatek těchto hormonů pro metabolické požadavky těla – může se projevovat:
- studenými končetinami
- zácpou
- zvýšenou únavou
- problémy s váhou
- suchou kůží
- A dalšími symptomy
Při hypotyreóze dochází k celkovému zpomalování metabolismu.
Jód také zajišťuje správnou strukturu žlázy, pokud jej není dostatek, může docházet k narušení struktury a vývoji cyst.
Při nedostatku jódu se štítná žláza zvětšuje, aby měla možnost “zachytit” jódu více. Na fotkách můžete vidět úspěšnou léčbu problémů se štítnou žlázou léčbou jódem.
Jak jód doplňovat? Nestačí kuchyňská sůl s jódem?
Nestačí!! A to hned z několika důvodů:
- Průměrně má jodizovaná sůl obsahovat kolem 0,075mcg jódu. Nicméně toto množství je množství obsažené ještě když je sůl v továrně. Než se tato sůl dostane do obchodu, zhruba polovina jódu ze soli vyprchá. Další část poté vyprchá, když se celé balení doma otevře a je delší dobu otevřené.
- Tato sůl celkově není kvalitní solí, kterou je radno využívat i s ohledem na její obsah nežádoucích protispékavých látek a malé množství dalších důležitých stopových minerálů
- I přes určitý obsah jódu se nejedná o formu, která by pro nás byla dobře vstřebatelná. Pamatujme, že sůl je převážně chemickou strukturou chloridem sodným (a chlor je halogenem, jenž narušuje využitelnost jódu)
Problematika suplementace jódu je poměrně rozsáhlá a zasloužila by si spoustu místa pro její komplexní pochopení. O to se budu snažit zejména v tvorbě v rámci Forendors členství a chystaného webináře o přírodní podpoře imunity.
Určitě alespoň zmíním však základy.
Za všeobecnou doporučenou denní dávku (DDD) se považuje příjem alespoň 150 mcg denně (samozřejmě záleží na dané věkové skupině, toto je dávka pro průměrného dospělého). Nicméně tato dávka se ukazuje jako poměrně nedostatečná pro saturaci celého organismu a pro jeho případnou detoxikaci od zatížení halogeny. Specifická dávka pro jednotlivce je individuální.
Ideálně bychom měli přijímat jódu v doplňku/formě, která obsahuje obě formy jódu (tedy i jodid, jak bylo zmíněno na začátku).
Pokud chceme suplementovat, často se k suplementaci všeobecně doporučují mořské řasy (kelp apod.). Nicméně tato forma je s ohledem na dnešní zatížení oceánů poměrně nevhodná, velmi často kelp obsahuje arsen, proto je vhodnější zvolit spíše jiné formy.
Z mého pohledu a z mnoha protokolů pracujících s navýšením hladiny jódu v organismu je za nejvhodnější formu doplnění (kromě pravidelného zařazení zdrojů jódu ve stravě) považován Lugolův roztok. Pro formu jeho užívání je však zapotřebí se vždy informovat s kvalifikovaným odborníkem!! (Především při užívání vnitřně).
O Lugolově roztoku, jodovém protokolu a ostatních kofaktorech tohoto nutrientu chystám příspěvek na Forendors členství.
A co Vincentka?
Nemůžu vynechat ještě nejčastěji diskutovaný zdroj na který mi přišlo mnoho dotazů a tím je samozřejmě Vincentka. Vincentka je rozhodně co se týče obsahu minerálů skvělý zdroj, jediným nedostatkem však je to, že sama o sobě obsahuje fluor, jenž je halogenem, který narušuje využitelnost jódu. Tudíž doplňování touto formou není tím nejhorším, avšak může být poměrně kontraproduktivní.
Zdroje jódu ve stravě
Kromě toho je samozřejmě nadmíru důležité hlídat si, abychom všeobecně měli zdroje jódu co nejpravidelněji i v rámci stravy, i když jimi pravděpodobně už dnes nenasytíme kompletně potřebu našeho organismu.
Nejbohatšími zdroji ve stravě jsou:
- Mořské plody
- Mořské ryby
- Chaluhy, řasy
- Mléko – záleží úzce na zdroji, jak jsou krávy krmeny, na půdě apod.
- Višně
Závěr
Problematika jódu je obrovsky rozsáhlá a dalo by se o ní mluvit celé dny! Proto toto berte jako takový základní souhrn, ze kterého čerpat, pokud se chcete alespoň částečně obohatit a pokud máte chuť svoje zdraví zase posunout o kus dál a podpořit svoje tělo zase hlouběji, budu se na vás těšit v dalších příspěvcích na toto téma na herohero!
Pamatujte však, naše tělo je komplexní a úžasně propracovaný systém a tak to nikdy není jen o jednom nutrientu, vždy je vše zapotřebí brát jako skládačku souvislostí a cestu si skládat postupně z celého souhrnu změn.
Těším se zase s dalším článkem i zde na blogu! Pokud vás tento obohatil, budu moc vděčná, když jej pošlete dál k dalším lidem a rozšíříte tak povědomí o podpoře zdraví svými vlastními silami skrze návyky mezi další!
Zdroje:
https://www.bibliotecapleyades.net/ciencia/ciencia_iodine01.htm
https://archive.org/details/TheIodineCrisis/page/n57/mode/2up
